profilJakub Benda - Diary from California 2013
Amerika je už dlouhodobě velkým snem mnoha jezdců, a to diky podmínkám, které se tam otevirají a jsou přímo na dosah. Tato skutečnost se naplňuje ještě víc v měsících, kdy u nás panuje zima a je tu nejezditelno. I když má Kuba ve Stráži velké zázemí, novému parku nebo trailsům se co do zkušeností a zábavy nic nevyrovná, a tak se můžou jeho jezdecké kvality ještě prohloubit. Kuba bude cestovat po Americe celý měsíc a stejně jako minulý rok bude pečlivě zapisovat a fotit všechno zajímavé, co se mu po cestě přihodí, takže se můžeme skrze jeho oči podívat na to, jak to za velkou louží chodí.
Week #1
Trip do Californie jsme s taťkou začali plánovat už na podzim. Kdy pojedem? To bylo jasný hned, duben na nás bylo moc pozdě, takže jasná volba padla na březen. Letenky jsme kupovali 14 dní před odletem, já hned začal shánět věci do školy, víza jsme měli ještě z minulého roku, pár drobností doladit a už jsme na letišti. 27.2 v 9:30 odlet z Prahy do Londýna a pak z Londýna rovnou do Los Angeles. V LA jsme díky časovému posunu i s malým zpožděním letadla okolo 17:OO, hotel jsme měli zabukovaný předem, takže jen chytit ten správnej bus a je to. Ztrhaný z cesty leháme do postele, a usínám, ani nevíme jak. Další den byl ve znamení vyzvednout auto, složit kolo a snad si i někde zajezdit. Vstávačka, check out, a jdeme si pro káru, hotovo. Skládáme kolo a jde se jezdit, bohužel už je docela pozdě tak jen nějaký skatepark menší. Bereme hotel a jdeme na kutě.
Druhý den ráno, jsme měli trochu dilema, ale nakonec jsme se rozhodli, že se pojedeme podívat na Sheep Hills a pak uvidíme, upřímně řečeno, doufal jsem, že si tam suprově zajezdím, ale nic, dorazili jsme na místo, kde nás čekalo velký zklamání, od minulého roku, co jsme tam byli, to jen chátrá, jedem teda kousek dál, a nebo ne, ještě furt docela zlámaný jedeme na nějakej motel a jdeme na kutě.
Na neděli už jsme měli dohodnuto něco s Ricke, Moseleym, v sobotu večer píše adresu a čas, kde máme bejt, super ok. V 10:00, sraz u nějakého týpka na zahradě u krásných trailsů. Odplachtujeme skoky a jde se na věc, zjišťuji, že nás čekají ještě dva spoty, a že Ricky toho musí ještě hodně natočit, super. Jezdíme, kropíme, Rick najednou říká, jedeme dál. Dáváme oběd, pizza jak blázen, nejlepší pizza, kterou jsem kdy jedl. Kam jedem dál? Bundy trails, yes , jsme na místě a jezdí tady spousta mladejch kluků bez brzdy, ale kde jsou páni tohoto spotu bratři Cordoovi, ptali jsme se lokálů a prej mají něco svého novýho. Chvilku tu jezdíme, ale Ricky není spokojen, někomu volá, a povídá mi něco ve smyslu, řekni taťkovi, že jedem ke Stevu Murrayovi na zahradu, říkám mu super, a mezitím Ricky na taťku: Papa , Papa, Murray's house. Během 15 minut jsme na místě.
Nikdo tu není, jen Stevovi společníci a synové. Neuvěřitelný, kluk, který se o Steva stará si nás pamatoval z loňska a hned jdeme jezdit za barák na lajnu, která tam nestojí déle než půl roku. Na první pokus naskákáno, nejlepší pocit. Zde jezdíme až do setmění, loučení a jdeme se ubytovat, Děkujeme moc Ricky a Kamile.
Pondělí jsme ještě nevěděli, ale chtěli bychom navštívit San Francisko, tak jedem, za 4 hodiny strávené v autě dáváme jídlo a rozhodujeme se, co dál, ještě chvíli pojedeme a pak dáme motel, motel už jsme našli, na kutě jdeme dřív, zítra nás čeká ještě kus cesty. Druhý den už jsme dorazili kousek od San Franciska, takže ubytováno a jde se spát. Druhý den byla v plánu turistika, ale taťku skolila nějaká chřipka, tak aspoň uděláme věci, které jsou potřeba jako například vyprat.
Week #2
Po zdlouhavém dni, jsme druhý den chtěli dát turistiku z dne předtím a k tomu nějaký ježdění, takže plán jasný, snídaně, ježdění a pak hola holáá San Francisko volá. Na ježdění jsme se zastavili v Sacramentu, v jednom nádherným betonovým parku, zde jezdím nějakou dobu a jedeme do San Franciska. Jsme tu, velký město, s velkejma barákama, hustým provozem a s nádhernou turistikou. Jedem do kopce, že hledáme parkoviště a najednou tramvaj nebo šalina, jak kdo chcete :-D, hustý.
Zaparkováno, už je pár hodin po čase oběda tak jdeme jíst. Koukáme, co tady je, už je ale docela pozdě, koukneme se na The Golden Gate Bridge, vidíme ho zatím jen z dálky, je čas zastavit, ale nějaké odbočka nebo něco takového, nikde nic, tak přes ten most pojedeme, vjíždíme na most a už je tma jak blázen, saakra, co to sakra je ??? Během 20 minut tma jak blázen :(, ale most neuvěřitelnej. Je čas jet trochu na jih, zpátky do LA, a tam nějaký ježdění, na půlce cesty vidíme pod tachometrem Change oil, coo? To snad né, jdeme se vyspat a zejtra uvidíme.
Vstáváme, a auto furt že chce vyměnit olej, tak co teď, jedem do půjčovny a tam se o to postarají. Jsou 3 hodiny odpoledne a my jsme v zácpě, super, jsme 100 metrů od půjčovny, natankovat plnou, trochu poklidíme a uvidíme. Týpek na nás něco jako jdete vrátit auto, že jo? Ne, máme problém, OK, tak si sbalte kufry a jděte na Office, a k tomu jsme dostali ještě nějakej papír. Stojíme u cedule, problémy s autem, přijde nějakej chlap, vezme papír, 5 minut s ním něco dělá, a pak jen, je to v pohodě můžete si vzít jiný. Auto vyřízený, tak co teď?
Jdeme na kutě, a zítra v LA nějaké skateparky, pak směr San Diego. Jsme v betonovým parku, a ten je jako by nebyl, hrozně malý na kolo, tak jedeme dál, druhý park už vypadal o dost lépe, až na ceduli před parkem ONLY SKATEBOARDS, néé. Jedeme směr San Diego, doprava houstne, ale stále jedeme, okolo 5 hodiny jsme na místě, jdeme jezdit, a týpek u vstupu, dnes jen do 6 co, to néé. Aspoň něco hodinu jezdím, a pak padla. Jdeme spát.
Druhý den, snídaně, a pak hned jezdit, jezdím až do 2 hodin, a pak nějaká turistika, po turistice, přesun zase na sever, směr Woodward. Po cestě stavíme na spaní, a ráno pokračujeme, okolo 11 hodiny jsme na místě, check in, zajet nakoupit a jde se jezdit, od místních se dozvídám, že dneska jen do 5, škoda, tak zejtra, ale celej den snad. Ale to se dozvíte až příště, jestli nelhali.
26. březena 2013 v 21:58
26. březena 2013 v 11:52
26. březena 2013 v 07:44